Video

Vydáno: Úterý 5. 5. 2015

Kategorie: Názory a komentáře

Tags: nato usa aliance rusko Ukrajina konflikty ve světě

Stručná historie NATO 1949 - 2015

Členské země: Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Turecko.

Nejvyšším rozhodujícím orgánem NATO je Severoatlantická rada. Každá z 28 členských zemí zde má svého stálého zástupce, který má právo hlasovat. Všechna rozhodnutí musí být schválena jednomyslně. 

1949 - NATO vzniklo 4.dubna 1949 s cílem bránit západní svět před hrozbou, kterou představoval Sovětský svaz a jeho satelitní země.

1954 - V roce 1954 Sovětský svaz zahájil jednání o vstupu do NATO. Členové NATO jeho vstup odmítli.

1955 - Založení Varšavské smlouvy.

1956 – 1990 - Během studené války nebyla podniknuta žádná konkrétní vojenská intervence NATO.

1991 - Rozpuštění Varšavské smlouvy v Praze (1. července).

1995 - Vojenský zásah proti srbským silám v Bosně. Rada bezpečnosti OSN s intervencí souhlasila, byla však proti masivnímu použití síly, což NATO nedodrželo.

1999 (12. března.) - Do aliance vstupuje Česká republika, Polsko a Maďarsko.

1999 (24. března.) - Vojenský zásah v Kosovu mimo rámec stanovený OSN a v rozporu s Chartou OSN, která vyžaduje výslovné povolení Rady bezpečnosti k tomu, aby jakákoliv oblastní organizace mohla zasáhnout do nějakého konfliktu.

1999 – (23. dubna) Na schůzce ve Washingtonu NATO rozšířilo svou doktrínu výhradně obraného paktu o preventivní zásahy mimo území svých členů.

2001 - Začíná vojenská intervence v Afghánistánu.

2004 - Do aliance vstupuje Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

2009 - Do aliance vstupuje Albánie a Chorvatsko.

2011 - Vojenský zásah v Libyi.

2015 - NATO zvažuje možnost vojenského zásahu na Ukrajině. Armáda USA posílá vojáky na Ukrajinu a ve východní Evropě pořádá takzvanou "Dragounskou jízdu". Generální tajemník OSN Ban Ki-moon však zdůrazňuje: „Neexistuje žádné vojenské řešení ukrajinské krize. Politický dialog je nejbezpečnější cestou řešení konfliktu.“


Několik komentářů:

NATO vzniklo jako obranný pakt v obavě z možné expanze SSSR. Když tato hrozba pominula, začíná podnikat vojenské akce často nad rámec rezoluce OSN. Současně rozšiřuje počet svých členů z 16 na dnešních 28.

Vezmeme-li v úvahu změny v jeho doktríně, zdá se, že se z NATO stala vojenská aliance, která si klade za cíl hájit ekonomické zájmy některých členských států, a za tímto účelem také vede "preventivní" války.

Za těchto podmínek nastává otázka, zda existuje alternativa schopná zaručit mezinárodní mír a bezpečnost. Organizace Spojených národů byla vytvořena právě pro plnění této funkce. Kritiky pomalého fungování orgánů OSN a nejasnost přijímaných rezolucí musí být impulsem k vylepšení celého fungování. Oslabení této mezinárodní organizace by znamenalo nechat prostor bezpráví a zvůli silnějšího. Je naopak nezbytné posilovat jeho roli prostředníka a schopnost zasahovat v konfliktních zónách. Zároveň je nezbytné podniknout rozhodné kroky směrem k odzbrojení - usilovat o úplné zničení a zákaz jaderných zbraní a postupné a poměrné snižování zbraní konvenčních.

Ke zvážení by případně mohl být i návrh v článku 43 Charty OSN. Ten navrhuje vytvoření stálé armády pod kontrolou Rady bezpečnosti, na které by se podílely a která by byla financována všemi 193 členskými státy. Takto ustanovený orgán by se stal silným přesvědčivým prostředkem proti všem mezinárodním či vnitřním konfliktům. Díky tomu by bylo možné snížit vojenskou kapacitu jednotlivých států avznikla by mezinárodní síla tak mocná, že svou pouhou přítomností odradí každého, kdo plánuje nějaký konflikt.

NATO A VÝCHODNÍ EVROPA

V roce 1990 měl Sovětský svaz obavy ze sjednocení Německa. Kancléř Helmut Kohl ujistil Michaila Gorbačova, že "NATO by nemělo být rozšířeno na současné území východního Německa". Podobnou zprávu přinesl i německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher svému sovětskému protějšku Eduardovi Ševarnadzemu: „Pro nás to je pevný bod, že se NATO nebude rozšiřovat na východ.“ Podobnou záruku slíbil ústně i americký ministr zahraničí James Baker. Tehdejší velvyslanec USA v Moskvě Jack F. Matlock veřejně potvrdil, že v tomto ohledu Moskva obdržela "jasnou záruku".

NATO zpočátku sice zahrnulo celé Německo, ale dále na východ skutečně neexpandovalo. To se ale změnilo na konci 90. let, kdy začal proces rozšiřování aliance o země bývalé Varšavské smlouvy a bývalého Sovětského svazu. Vstupem pobaltských zemí se pak NATO rozšířilo až k samé hranici Ruska.

V České republice začala veřejná diskuse nad problematikou NATO kolem roku 1998. Během volební kampaně strana ČSSD slíbila, že o tak důležité otázce jako je vstup do NATO rozhodnou občané v referendu. ČSSD zvítězila ve volbách a v červnu sestavila vládu.12. března 1999 Česká republika vstoupila do NATO, aniž by se uskutečnilo referendum. Pouze 12 dní poté začalo bombardování bývalé Jugoslávie.

Svět bez válek a násilí
květen 2015

Zdroje:

- Quattro domande per meglio comprendere il ruolo della NATO -  Stefano Consiglio - 2014
- Molotov's proposal that the ussr join nato, march 1954 -  geoffrey roberts - 2011
- Come uscire dalla NATO - Alfonso Navarra - 2014
- NATO official web
________________________

Podpoř referendum za zákaz podporovat jakoukoli vojenskou intervenci, která není v souladu s Chartou Spojených národů a nemá souhlas Rady bezpečnosti OSN

 

Zobrazit fotogalerii v detailu článku: 0

Komentáře