Jak se bránit propagandě a manipulaci

Informací, které k nám přicházejí a ke kterým máme přístup, je příliš mnoho a navíc jsou často protichůdné a povrchní. Zprávy jsou vytržené z kontextu a jedná se spíše o slogany a opakování stereotypů. Je vůbec možné nestát se obětí zpěvu sirén, jako se to podařilo Odysseovi?
 
Cílem politické, společenské nebo náboženské propagandy je přesvědčit lidi o jistých skutečnostech, “instalovat” určitá přesvědčení.  Propaganda je úspěšná, pokud lidé převezmou její myšlenky za své vlastní, jako by byly výsledkem vlastní osobní reflexe.
Protože člověk potřebuje mít nějakou představu o světě, nějakou celkovou interpretaci reality, často je ochotný uvěřit téměř čemukoliv. Erich Fromm říkal, že máme trvalou potřebu mít určitou mapu světa a v něco věřit. Není možné mít objektivní pohled, protože vždy nahlížíme na věci, lidi a situace z určitého úhlu pohledu, na základě našich osobních zkušeností, našich zájmů a našich přesvědčení. Nejedná se o chybu, ale právě naopak o podstatu a velikost lidského vědomí, které neustále utváří realitu, aktivně interpretuje vše kolem nás, neboť každý z nás je tvůrcem podstaty svého života, své reality.
 
Reklama obecně řeší naše problémy nebo starosti – cítím se ošklivá, odmítaná a neužitečná, a tento krém ze mě udělá krásnou ženu. Aby podnět fungoval, musí být velice intenzivní, opakovaný a pokud možno přicházet různými smysly (sluch, zrak apod.), přesně tak, jak to dělají reklamní agentury, když potřebují uvést nový výrobek na trh.
 
Ale aby taková zpráva zafungovala, musí mít silný emocionální podtext, musí překonat bariéru intelektu. Proto jsou používány silné emoce, aby nás na chvíli uspaly - a v tomto stavu ztrácíme schopnost reflexe, přičemž daná přesvědčení mohou být snadno nainstalována.
Reklamy se stejně jako propagandy dotýkají problému nebo jej dokonce vytváří a vzápětí “navrhují” řešení. Obecně se jedná o “pohádky”, o velmi jednoduché příběhy. Například se hovoří o hluboké ekonomické krizi, která ohrožuje naši přítomnost i blízkou budoucnost a okamžitě se představuje nová politická strana, která všechny zachrání od nejhoršího. Nebo se v propagandě objevuje nový diktátor, který ohrožuje naše životy a samozřejmě je v ten samý okamžik připraven zachránce, který ochrání naši svobodu. Jsou to velice jednoduché pohádky, ale emotivně natolik silné, že vstupují do hloubky. Nejvíce používanou emocí pro takovou “instalaci” přesvědčení je dnes strach. Vhodnými představami se v lidech probudí strach, odhalí se nepřítel dané situace a navrhne se řešení.
 
Propaganda vždy spouští poselství spásy, zprávu, která nás ochrání před katastrofou, před nepřítelem, před propastí, spasí nás od toho "zlého". Nabízené řešení je pak přijímáno s vírou a úctou. Nyní je zřejmé, proč je téměř nemožné hovořit logicky k osobě, které byla propagandou úspěšně nainstalována určitá myšlenka. Když totiž zpochybníme toto přesvědčení, nemůže udělat nic jiného než opakovat nazpaměť naučené slogany. Pokud na svém názoru budeme trvat, začne být agresivní, protože ohrožujeme její jistotu, její víru.
 
A jak se bránit manipulaci? Není to vůbec jednoduché – bylo by potřeba být pozornější a být si vědom toho, co se děje kolem nás a zároveň toho, co se v ten samý okamžik děje ve mně. Ale existuje jeden trik, který může být velice užitečný. Před informací, která ke mně přichází z televize, internetu, novin nebo od kamarádů, se sám sebe ptát: čemu chtějí, abych uvěřil? S jaký záměrem je mi tato informace předkládána? Nevěnovat tolik pozornosti samotné informaci, ale spíše tomu, proč je mi podávána a jak je představována. 
 
Někdo by mohl namítnout, že jsou přeci i objektivní informace. Když ve zprávách řeknou, že při autonehodě zemřeli 4 lidé a skutečně při té autonehodě 4 lidé zemřeli, tak jde o pravdivou informaci. Pokud by tam zemřeli pouze 2 lidé, byla by ta zpráva falešná, nepravdivá.
Ale stejná informace může být podána různými způsoby. Například je možné sdělit, že zemřeli pouze 4 lidé, zatímco v podobných autonehodách v minulém roce umřelo mnohem více lidí. Nějakým způsobem ve mně chtějí vyvolat pocit klidu – je to lepší než dříve, naše vláda pracuje dobře. Nebo se ve zprávě o autonehodě objeví velice silné obrazy – jsou vidět mrtvá těla..., jejich snahou je vytvořit obavy, strach – tedy cílem může být snaha přesvědčit veřejnost o potřebě tvrdších zákonů, bodového systému řidičských průkazů… Nebo je možné například vůbec nemluvit o obětech, ale poukazovat na to, že software vozu byl chybný… Jedno téma nebo situace mohou být uváděny nekonečně mnoha způsoby a ten zvolený způsob závisí na zájmu, který se sleduje.
 
Ale proč mě vůbec informují o této autohavárii? Z miliardy událostí, které se staly ve světě během jednoho dne, proč bylo do zpráv, na které se dívám, vybráno právě těchto 10? Možná proto, že byly nejdůležitější. Ale toto ohodnocení zpráv za nejdůležitější je už zcela nezbytně subjektivní úhel pohledu, určitý pohled na svět a určitá interpretace událostí, která ukazuje určitý záměr a zájem. Abychom toto mohli sledovat, stačí si porovnat zprávy a způsob jejich představení mezi jednotlivými televizními kanály v jedné zemi nebo ještě lépe mezi kanály v různých zemích a na různých kontinentech. 
 
Jinými slovy, už sám výběr informací je jedním úhlem pohledu a tedy schovává určitý záměr a zájem – nějakým způsobem chtějí, abych něčemu uvěřil. Toto “něco” není informace samotná, ale všechen ten svět hodnot, přesvědčení a zájmů, který doprovázel ten výběr zprávy a zvolený způsob prezentace této zprávy. Právě to je manipulace: použít nějakou událost, aby byla předána zpráva, která není explicitní.
 
V co chtějí, abych uvěřil, tím co říkají? Jaký je záměr za sdělováním této informace? Proč mě neinformují o ostatních událostech? Když si pokládám tyto otázky, stávám se pozornějším, jsem ve střehu a tak pasivně nevstřebávám všechny pohádky, které mi servírují. Je to jistý druh mentálního bojového umění, které chrání mé psychické zdraví a moji schopnost chápat a chtít. Navíc mi dovoluje se přiblížit objektivitě. Ne k objektivitě informace, události, faktu – to je objektivita, která, jak jsme mohli sledovat, neexistuje. Ale přibližuje mě to k tomu, co se skutečně chce komunikovat mimo ta slova – přibližuje mě to k těm úhlům pohledu, k tomu záměru v pozadí informace, což je vlastně to nejdůležitější. Jako bychom říkali, že to, co je tou skutečnou zprávou, je právě ten výběr informací a způsobu jak ji prezentovat.
 
Nyní lze říci, že propaganda a jakákoli manipulace dělají skutečnost z toho, co bylo zpočátku jen fantazií v myslích těch, kteří to vymysleli. Dodávají "příchuť pravdy", „samozřejmě" zcela objektivní a proto také nesporné.
 
Dnes je jen omezený počet mezinárodních tiskových agentur, které poskytují informace národním a místním médiím. Když si navíc uvědomíme, že sdělovací prostředky jsou v rukou několika finančních skupin, téma je velice vážné.  Tyto menšiny mají možnost přesvědčit celé národy, aby uvěřily právě jejich “pohádkám”. Jako kdybychom všichni byli ponořeni do stejného operačního systému, kde rozdílné představy světa nejsou možné, jsou vyloučeny a se samozřejmostí považovány za "kacířské" a extrémistické. A jak teď nepochybovat o tom, že veškeré informace, které jsou prezentovány, sledují zájmy té menšiny, která je řídí a podává? 
 
Opravdová obrana proti manipulaci může být každopádně realizována pouze společně s ostatními. Sám je člověk snadnou kořistí hypnózy a falešné víry. Když sám zpochybníte dominantní myšlenky, může sílit nejistota a strach, že se dostanete na špatnou cestu! Mám pocit, že to, co říkají, není pravda, ale… co když přeci jen mají pravdu?!
 
V každém případě velká sociální destabilizace, která probíhá, povede k pádu dominantních ideologií a propagandy. Konečně si pak každý položí upřímnou otázku, v čem spočívají jeho skutečné potřeby a aspirace. Už to nebudou ty, co jsme absorbovali ze společenského systému a moci. Konečně se jako lidské bytosti budeme ptát, kdo jsme a co skutečně potřebujeme. Konečně bude otevřena cesta k "nekonečnému vesmíru v nekonečných světech" Giordana Bruna!
 
Použijeme-li dříve zmiňovaný trik, měli bychom se ptát: v co mě chce nechat uvěřit autor tohoto článku?
 
Gerardo Femina
Svět bez válek a násilí
8. 6. 2016
Zobrazit fotogalerii v detailu článku: 1

Komentáře