Česká republika hlasuje proti zákazu jaderných zbraní!

Na zasedání OSN ze dne 14. října 2016 o jaderných zbraních hlasovala České republika společně s USA, Ruskem, Francií, Velkou Británií a Izraelem proti usnesení zahájit rozhovory s cílem zakázat jaderné zbraně. Díky příznivým hlasováním 123 zemí, byla nakonec rezoluce schválena. Velmi zajímavé je, že Čína, Indie a Pákistán se zdrželo hlasování i že Severní Korea rezoluci podpořila.

Proč Česká republika podporuje katastrofální politiku jaderných mocností?

27. března: Zahájení jednání k dohodě o zákazu jaderných zbraní
„Konference sice slaví úspěchy ve snížení počtu nukleárních zbraní vlastněných některými státy, ale se znepokojením konstatuje, že celkový odhadovaný počet rozmístěných a uskladněných nukleárních zbraní stále dosahuje několika tisíc. Konference vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím rizikem pro lidstvo představovaném možností, že by tyto zbraně mohly být použity, a způsobit tak katastrofální humanitární důsledky“

Na konferenci OSN 2010 byl zhodnocen pokrok dle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní po uplynutí 4 bouřlivých týdnů, kdy mnoho delegací opustilo jednací sál, když íránský prezident promluvil na začátku konference a Íránci poté museli na konci konference odložit dohodu o konsensuálním dokumentu, aby požádali o radu Teherán. Nikdy si totiž nepomysleli, že by USA souhlasily s výzvami ke konferenci, aby zřídili zónu bez jaderných zbraní na Středním východě.

Přesto byl konsensuální dokument přijat všemi zeměmi kromě 4 zemí, které vlastní jaderné zbraně a nejsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea). Byl tedy vyslán nový impuls směrem ke státům a organizacím občanské společnosti usilujícím o odzbrojení planety tak, jako snahy o zákaz nášlapných min a tříštivých zbraní byly schopny soustředit všechny své síly na účinky na lidské bytosti a ne na geopolitické a obchodní zájmy prodejců zbraní a jejich výrobců. Série konferencí týkající se analýzy těchto humanitárních důsledků se konala v Norsku, Mexiku a Rakousku v letech 2012 a 2013, ze kterých jsme se dozvěděli, že 100 bomb, které by byly shozeny na města, by vyhladilo lidskou civilizaci, jak ji dnes známe. Závěrečné jednání konference v Rakousku, ve Vídni učinilo závazek, známý jako Humanitární slib (Humanitarian Pledge), který obsahoval výzvu...

„... je na všech státech Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby obnovily svůj závazek naléhavého a úplného provádění stávajících povinností vyplývajících z článku VI., a za tím účelem vyhledávaly a zaváděly účinná opatření k vyplnění právní mezery pro dosažení úplného zákazu a odstranění jaderných zbraní. Zavazujeme se ke spolupráci se všemi zúčastněnými stranami k dosažení tohoto cíle.“

V roce 2014 podpora slibu vzrostla, obrátila se do podoby rezoluce na Valném shromáždění OSN a obdržela podporu 127 zemí. V roce 2015 se Smlouvě o nešíření jaderných zbraní nepodařilo dosáhnout žádného pokroku v oblasti jaderného odzbrojení a konsensuální dokument nemohl být schválen, dokonce ani potom, co si státy nevlastnící jaderné zbraně dovolily ostrá slova. Ale co bylo viděno jako neúspěch, bylo bráno jako příležitost těchto zemí podporujících humanitární iniciativu, a na Valném shromáždění OSN byly přijaty nové rezoluce; nejprve byla v roce 2015 svolána Otevřená pracovní skupina (OEWG), aby prozkoumala účinná opatření pro jaderné odzbrojení, která doporučila postup ohledně smlouvy o zákazu; a podruhé v roce 2016 a 2017 byla svolána jednání týkající se doporučení OEWG pro tuto smlouvu efektivně zakazující jaderné zbraně. Tato poslední rezoluce L.41 z roku 2016 byla odsouhlasena s drtivou podporou 123 zemí.

A jsme tady!

Jednání začínají 27. března 2017 v New Yorku a anti-nukleární organizace občanské společnosti společně se zeměmi podporujícími smlouvu o zákazu mohou sotva vyjádřit své velké nadšení z tak podstatného kroku směrem k naplnění závazků článku VI. Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a to poprvé od doby, kdy byla Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek otevřena k podpisu v roce 1996 (stále ještě nevstoupila v platnost, protože ji sedm zemí odmítlo podepsat: Čína, Egypt, Indie, Írán, Izrael, Severní Korea, Pákistán a Spojené státy Americké). Nikdo neočekává, že USA, Rusko, Francie a Velká Británie se jednání zúčastní, ale vypadá to, že Čína se zúčastní. Nikdo dokonce neočekává, že bude díky této smlouvě nějaká jaderná zbraň odstraněna.

Nicméně, je to důležitý krok na cestě k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Bude zavedena právní norma, jaderné zbraně budou legálně zakázány, jejich držení bude stigmatizováno, obchod se společnostmi zapojenými do dodavatelského řetězce jaderných zbraní bude v očích veřejnosti velmi kontroverzní a organizace občanské společnosti budou mít novou zbraň, se kterou budou moci oslovit veřejnost skrze osvětové kampaně o nezbytnosti stažení investic a týkající se devastujících účinků jaderné války a naléhavé nutnosti zbavit se jich jednou provždy.

A to je to, čeho se USA, Rusko, Francie a Velká Británie bojí nejvíc: negativního veřejného mínění o nukleárních zbraních, protože je to pouze vnitřní domácí tlak, který bude moci vytvářet podmínky pro jaderné odzbrojení.
Jednání jsou svolána na týden v březnu a na dva další týdny v červenci. Pressenza a naše síť přátel Mezinárodní kampaně za odstranění jaderných zbraní budou přítomni a budou i nadále přinášet našim čtenářům všechny poslední novinky, vývoj a stanoviska týkající se tohoto historického momentu jaderného odzbrojení.

 1.3.2017 – Tony Robinson
Tento příspěvek je dostupný také ve: španělštině, italštině, angličtině, francouzštině, němčině, řečtině

 

Zobrazit fotogalerii v detailu článku: 1

Komentáře