Galerie: 1 fotografií

Vydáno: Pondělí 4. 4. 2016

Kategorie: Zprávy

Tags: Sýrie války mír nenásilí Corrigan nobelova cena

Musíme požadovat nenásilné ukončení války a násilí v Sýrii

Maired Corrigan Maguire
 
V listopadu 2015 jsem odcestovala s Mezinárodní mírovou delegací do Sýrie. Byla to má třetí návštěva Sýrie za poslední tři roky. Stejně jako v minulých případech jsem byla dojatá duchem odolnosti a odvahy Syřanů. Přestože posledních pět let byla jejich země uvrhována do války vnějšími silami, drtivá většina Syřanů žije dál svůj běžný život. Mnoho z nich se obětovalo pro práci pro mír a jednotu jejich milované Sýrie. Snaží se překonat svůj strach, že Sýrie bude řízena vnějšími vlivy a destruktivními silami uvnitř a že budou sdílet stejný osud jako Irák, Afghánistán, Ukrajina, Jemen a mnoho dalších zemí.
 
Mnoho Syřanů je traumatizováno a v šoku. Ptají se: „Jak se tohle mohlo stát naší zemi?“ Zástupné války jsou něco, o čem si mysleli, že se děje jen v ostatních zemích. Ale teď se také Sýrie proměnila ve válečnou zemi v geopolitické krajině, kontrolovanou západní globální elitou a jejími spojenci na Středním východě.
 
„Vyzývám všechny Američany a Evropany, aby po svých vládách požadovali zastavení bombardování Sýrie a ukončení násilí, aby vyslyšeli hlas míru trpících Syrských lidí a aktivně usilovali o nenásilné způsoby ukončení konfliktu a utrpení v Sýrii.
Mnoho těch, které jsme potkali, nám řekli, že Sýrie neočekává občanskou válku, ale zahraniční invazi. Také se nechali slyšet, že to nebyl náboženský konflikt mezi křesťany a muslimy. Slovy patriarchy Řehoře III. Lahama: „Muslimové a křesťané nevedou dialog jen mezi sebou samými, ale jejich kořeny jsou též navzájem propleteny. Žili společně přes 1436 let bez válek, i přes neshody a konflikty… V průběhu let mír a společné soužití převážila kontroverze. 
V Sýrii jsme viděli, že křesťanské a muslimské vztahy mohou být více než vzájemná tolerance. Mohou být hluboce milující.
 
Během naší návštěvy jsme se setkali se stovkami lidí, včetně místních a národních politických představitelů, vládních a opozičních postav, místních a národních muslimských a křesťanských představitelů, členů usmiřovacích výborů a uprchlíků. Také jsme potkali nespočet lidí na ulicích obcí a měst – sunnity, šíity, křesťany, alavity – všechny ty, kteří cítí, že jsou jejich hlasy ignorovány a nedostatečně zastoupené na západě.
 
Mládež, kterou jsme potkali, vyjadřovala touhu vidět nový stát, který by zaručoval rovnost občanství, svobodu všem náboženstvím a etnickým skupinám a ochranu menšin. Nechali se slyšet, že to je práce Syrských lidí, ne vnějších sil, a může být uskutečněna mírovou cestou. 
Setkali jsme se s mnoha Syřany, kteří odmítají násilí a pracují na řešení konfliktu pomocí vyjednávání a zavedení demokratického postupu. Jen málo Syřanů, se kterými jsme mluvili, žije v iluzi, že jejich zvolený prezident Asad je perfektní. Dosud ho mnozí obdivovali a cítili, že je preferován více než alternativa vlády spadající do rukou džihádistických bojovníků – fundamentalistických extrémistů, jejichž ideologie by způsobila, že by menšiny (a umírnění sunnité) ze Sýrie uprchly nebo byly zavražděny. 
Tak se již stalo hromadným odchodem tisíců lidí ze Sýrie. Uprchli ve strachu, že budou zabiti nebo budou jejich domovy zničeny džihádisty a údajnými umírněnými, kteří byly vycvičeni, financováni a sloužící vnějším silám.
Ve městě Homs jsme viděli vybombardované domy. Tisíce lidí uprchly poté, co syrští povstalci zaútočili na syrské síly z obytných oblastí, a odpovědí armády bylo způsobení fatální újmy občanům a budovám (povstalecká strategie „lidské štíty“). To samé provedli s kulturními památkami („kulturní štíty“).
 
Ve starém městě Homs jsme se setkali se členy usmiřovacího výboru, který je řízen knězem a šejkem. Také jsme navštívili hrob jezuitského kněze, který byl zavražděn bojovníky ISIS. Navštívili jsme obnovený katolický kostel; ten původní byl vypálen.
Během setkání za světla svíček jsme se dozvěděli, jak křesťané a muslimové ve městě pomohli přimět bojovníky, aby složili své zbraně a přijali nabídku milosti syrské vlády. Vyzvali nás, abychom požádali mezinárodní společenství o ukončení války v Sýrii a podporu míru.  
Pro naši delegaci bylo mimořádně smutné, když slyšela zprávu o anglikánském arcibiskupovi z Canterbury, který veřejně oznámil svou podporu k bombardování Sýrie.
 
Pokud si britská vláda, Spojené státy a Evropská unie přeje skutečně pomoci Syrskému lidu, měla by okamžitě zrušit sankce, které mu způsobují obrovské utrpení a zkusit jakékoli nenásilné prostředky k ukončení války.
Rovněž jsme navštívili křesťanskou obec Maaloula, kde se dosud mluví jazykem Ježíše Krista – aramejsky. Je to jedno z nejstarších křesťanských měst na Středním východě. Navštívili jsme kostel sv. Sergia, kde nám kněz vysvětlil jak, poté co byl jejich kostel rebely vypálen k základům a mnoho křesťanů bylo zavražděno, lidé z města Maaloula přinesli stůl k ruinám kostela, pronášeli modlitby a začali opravovat kostel i své domovy.
 
Byli jsme sklíčeni, když jsme slyšeli, že na tomto stejném místě nějací muslimští sousedé rovněž zničili křesťanské domovy. Tento příběh nám ukázal komplikovanost syrského konfliktu a potřebu učit nenásilí a posilovat mír a usmíření. Také nás to zavedlo do hlubšího povědomí o vážné situaci umírněných sunnitů a o situaci velkého počtu křesťanů, kteří teď opouštějí země Středního východu.
Jestliže se situace v Sýrii a na Středním východě nestabilizuje, zůstane jen málo křesťanů. 
Celý Střední východ byl svědkem tragického a skutečného vymizení judaismu a tato tragédie se nyní děje v alarmující míře křesťanům.
 
Vyzývám všechny Američany a Evropany, aby po svých vládách žádali ukončení bombardování Sýrie a jejich násilí, aby vyslyšeli hlas míru trpících syrských lidí a aktivně usilovali o nenásilné cesty ukončení konfliktu a utrpení v Sýrii.
Nenásilí může v Sýrii stále fungovat. Může existovat nenásilné ukončení války a násilí v Sýrii. Je tu naděje a Sýrie je světlo pro svět, protože je mnoho dobrých lidí, kteří zde pracují pro dialog, vyjednávání, usmíření a mír.
Zde je naděje a my všichni můžeme podporovat naději a ty, kteří usilují o nenásilné řešení odmítnutím násilí a války v Sýrii.
 
Maired Corrigan Maguire získala roku 1976 Nobelovu cenu za mír za svou práci pro mír v Severním Irsku. Její kniha, The Vision of Peace, je dostupná na www.wipfandstock.com. Žije v Belfastu, Severním Irsku. Podívejte se na www.peacepeople.com
 
Pro Svět bez válek a násilí přeložila Kateřina Marková.
Zdroj: Pressenza
 
adidas NMD kaufen
Zobrazit fotogalerii v detailu článku: 1

Komentáře