Proč zakázat jaderné zbraně?
Současná situace
- Na světě je více než 20 000 jaderných zbraní v rukou 9 zemí.
- Na území 5 evropských zemí jsou umístěny jaderné zbraně USA.
- Dalších 23 zemí včetně ČR je členy vojenských aliancí, které se opírají o jaderný potenciál.
- Přestože se k tomu zavázaly, jaderné státy nečiní téměř žádné pokroky v jaderném odzbrojení.
Humanitární dopady
- Výbuch atomové bomby okamžitě usmrtí desetitisíce lidí, další tisíce utrpí vážná zranění následky výbuchu a radiace. V následujících letech dochází k výskytům rakoviny a genetických vad při narození.
- Mezinárodní humanitární právo zakazuje použití zbraní, které neumí rozlišit mezi civilním obyvatelstvem a vojenskými cíli a jejichž účinek nelze omezit v čase a prostoru.
Finanční dopady
- Údržba jaderných arzenálů stojí více než 100 miliard dolarů ročně.
- Během příštích 10 let plánují státy vydat další 1 bilion dolarů na modernizaci svých jaderných sil.
- Každoroční investice ve výši pouhé poloviny jaderných rozpočtů by vedly k naplnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, jako např. odstranění extrémní chudoby či základní vzdělání pro všechny.
Bezpečnostní rizika
- Nečinnost jaderných států v odzbrojování vede ke snaze dalších zemí získat jaderné zbraně.
- Stovky jaderných zbraní jsou stále v pohotovostním režimu a přinášejí riziko odpálení atomové bomby nehodou nebo špatným vyhodnocením hrozby.
- Jaderné zbraně či materiál k výrobě tzv. špinavé bomby by se mohly dostat do rukou teroristů.
Životní prostředí
- Globální jaderný konflikt by způsobil tzv. jadernou zimu a ohrozil by tak samotnou existenci lidstva.
- Lokální jaderný konflikt (například mezi Indií a Pákistánem) by ovlivnil globální klima, způsobil pokles produkce potravin po celém světě a uvrhl v nebezpečí hladomoru až miliardu lidí.
