Je konec světa nevyhnutelný?

Zdroj: Mezinárodní tisková agentura Pressenza

Autor: Tony Robinson

„Konec světa je blízko“ - slogan, který lidstvo opakovalo už od té doby, co dokázalo formulovat myšlenky a názory. Pravěcí jeskynní mužové si odůvodňovali výskyt meteoritů, činných sopek, nepravidelnosti přírodních zákonů, změn v chování zvířat a dalších takových znamení jako předzvěst soudného dne a bezprostředně hrozícího zániku.

V pozdějších dobách byl konec světa předpovídán na základě výkladů náboženských textů a často byl spojován s přibližujícími se významnými kalendářními mezníky, jako například změnou tisíciletí. Nejrozšířenější takovou obavou poslední doby byl očekávaný konec mayského kalendáře 21. 12. 2012 spojený se zničením planety Země – apokalypsou. Žádné z těchto proroctví ale nebylo naplněno.

Nicméně, planeta, nebo když budeme více konkrétní – lidstvo – směřuje k zániku. Zdá se, že lidská společnost přehlíží zjevné známky nebezpečí, jako by pro ni neexistovaly. Není nijak optimistické o takových věcech psát, je však třeba jednat, dokud je ještě nějaká naděje vyhnout se zlému osudu.

Jaké jsou ukazatele blížící se apokalypsy?

Bez důležitosti v uvedeném pořadí je můžeme jmenovat následovně:

1. Nevázaný kapitalistický systém založený na obecném pojetí, že peníze (samy o sobě abstraktní pojem vymyšlený člověkem) zázračně a bez přestání získávají hodnotu v průběhu času, ve kterém stále méně lidí hospodaří se stále rostoucím bohatstvím.

2. Zvyšující se a naprosto nepřiměřené výdaje ozbrojených sil, ospravedlňované neustále trvající destabilizací několika oblastí planety.

3. Pokračující závislost na systému tvorby a zpracování jaderné energie, který produkuje dost jedovatých látek na to, aby zničil veškerý život včetně lidského rodu. Jeho nespolehlivost vyúsťuje zhruba každých 20 let v katastrofické nehody a zanechává za sebou neobyvatelná území spolu s otrávenými řekami a oceány.

4. Rozrůstající se populace a s tím související ničení přirozeného životního prostředí nutného pro jiné formy života na planetě, společně se zvyšujícím se tlakem na přírodní (a omezené) zdroje.

5. Závislost na neobnovitelných zdrojích energie a žalostný nedostatek financování obnovitelných energetických zdrojů.

Lidstvo může být zničeno kterýmkoliv z těchto faktorů či jejich kombinací. Důležité je, že zánik se blíží. Možná za 10 let, možná za 50 nebo 200 let, ale blíží. Ať se nám to líbí nebo ne, z globálních událostí vyplývá následující:

1. Ekonomický nátlak zapříčiněný systémem financování, který vyúsťuje v nárůst fyzického násilí a společenského neklidu.

2. V neustálých válkách musí být i nadále využívány zbraně, a to kvůli vojensko-průmyslovému komplexu. Jedině tak může být ospravedlňována další výroba a vývoj těchto zbraní.

3. Neovladatelné jaderné elektrárny způsobují přírodní katastrofy (jako například v nedávné době japonské tsunami) spolu s hrozbou teroristických útoků.

4. Rozrůstající se populace si činí rostoucí nároky na zdroje, což vede k hladomorům, epidemiím a všemu dalšímu, co kdysi dle legendy uniklo z Pandořiny skříňky.

5. Blíží se definitivní konec zásob fosilních paliv, a to bez dostatku obnovitelných zdrojů energie, které by toto vyčerpání zásob mohly kompenzovat.

Tento scénář vede k násilnému a tragickému konci.

Existuje cesta ven?

Dobrou zprávou je, že východisko existuje. Špatnou však je fakt, že ti, kteří nejvíce profitují ze současného systému, si změny nebudou chtít nechat líbit. Mezi ně patří lidé vykonávající státní dozor, angažující se v obchodu, v médiích a v armádách. Včasná proměna současného systému s jejich povolením je tudíž dost nejistá.

Východisko je těžké a složité a vyžaduje velkou angažovanost a zápal pro změnu ve všech sférách lidské aktivity. Stále je však možné…

Co je východiskem?

Řešení je možné skrze transformaci lidského vědomí a žádá si přijetí určitého postoje velkou většinou lidské populace. S tímto postojem poprvé přišel argentinský Mistr Silo, můžeme jej označit jako „lidský“:

1. Člověk jako lidská bytost je umístěn v hlavní oblasti zájmu a má ústřední hodnotu, tak nic nemá větší cenu než právě lidská bytost a žádný člověk není víc než ten druhý.

2. Upevňování rovnocennosti všech lidí.

3. Rozpoznání a uznání kulturní různorodosti, pojmenování charakteristických rysů typických pro každou skupinu lidí a zároveň odsouzení diskriminace, ať už je motivovaná ekonomickými, rasovými, národnostními nebo kulturními rozdíly.

4. Upouštění od omezujících předsudků, které jsou často akceptovány jako nezměnitelné a absolutní pravdy, skrze rozvoj poznání.

5. Prohlášení názorové a náboženské svobody.

6. Odmítnutí násilí ve všech jeho podobách.

Jednou, až bude tento lidský přístup stanovený a pevně vžitý, začnou být změny mnohem zřejmější. Když pracujeme sami na sobě, můžeme způsobit obrat ve společnosti.

Samozřejmě, takto rozšířený přístup by pravděpodobně vyústil mimo jiné také v tyto změny:

1. Nový ekonomický systém vylučující kapitalistický model, pravděpodobně založený na modelech spolupráce nebo jiných podobných systémech vycházejících z konceptu spravedlivé odměny za práci, s důrazem na sociální odpovědnost jednotlivců.
2. Konec investování financí do zbrojení a armád, včetně jaderných zbraní. Důkladné omezení ozbrojených sil a jejich transformace do bezpečnostních služeb užitečných pro sestavení pomocných jednotek v případě přírodních katastrof.
3. Vyřazení jaderné energie a velké investování do zabezpečení milionů tun nukleárního odpadu – alespoň do té doby, než vědci objeví způsob, jak bezpečně přeměnit radioaktivní materiál v materiál bezpečný.
4. Stabilní populace díky eliminaci chudoby a zvyšující se citlivost vůči sociální odpovědnosti.
5. Transformace všech energetických zdrojů na zdroje obnovitelné.

Mezi další vedlejší efekty můžeme zahrnout dobrou kvalitu a bezplatnost zdravotní péče a vzdělání, sociální bezpečnost pro bezbranné a staré lidi, svobodu pohybu pro všechny lidské bytosti. Patří sem také spiritualita, která není založená na náboženských dogmatech, ale na jednoduchém principu „jednej s ostatními tak, jak si přeješ, aby bylo jednáno s tebou“, atd.

Tuto vizi světa mistr Silo nazývá jako Univerzální Lidský Národ. Je to sen, který se objevuje v povědomí zatím malého, ale zvyšujícího se počtu lidí.

Co zmůže jeden?

Vytvoření Univerzálního Lidského Národa se může zdát jako nesplnitelný úkol. Těch, kteří v tento ideál věří, je málo, a jejich prostředky jsou velmi malé oproti tomu, co má k dispozici současný systém. Přesto si nezoufejme.

Úlohou každého z nás je najít co nejrychleji všechny, kteří sdílí tuto novou vnímavost. Má ji spousta lidí, ale ve většině případů jsme tak stresováni svými životy, že ji přehlížíme a nesdílíme dál.

Naším úkolem je dát signál, zvednout vlajku, bít na poplach. Silo hovoří o Principu procitnutí – čímž tento úkol přesně pojmenovává. Je třeba, aby se lidé probudili ze své necitlivosti, aby se znovu napojili na svou vnímavost vůči lidskosti, zapojili se do proudu humanismu, který je jedinou naší cestou z bezprostředně hrozícího neštěstí.

Existuje mnoho způsobů, jak se zapojit; skrze Komunity Silova poselství (angl. Communities of Silo´s Message), skrze organizace Humanistického hnutí a řadou dalších podobně založených sdružení, jejichž hlavním principem je šíření lidského přístupu. Je nutné o těchto věcech mluvit, zakládat skupiny a komunity. Všichni z nás – využijme příležitosti probouzet vnímání v našem nejbližším okolí, kam až náš vliv může dosáhnout.

V roce 2004 Silo řekl: „Dějiny ještě neskončily, ani naše nápady a myšlenky, ani lidstvo samo; zlo a manipulace doposud nezískaly svůj definitivní triumf. Proto můžeme vždy pokračovat v našem usilování o změnu věcí – a o změnu nás samotných.“

Konec světa se blíží. Není pochyb o tom, že pomyslný vůz, kterým jedeme, nabírá vysoké rychlosti a stává se nezvladatelným. Přesto se však brzkému konci světa ještě stále můžeme vyhnout – s velkým úsilím těch, kteří jsou vnímaví vůči světu, můžeme vytvořit Univerzální Lidský Národ. Za pokus to stojí, ne?

Pro Svět bez válek a násilí přeložila Anna Hlaváčová.